Stačí vidět slavné logo tohoto celosvětového fastfoodového řetězce, které tvoří zlaté písmeno M v červeném poli, nebo pouhé pomyšlené na hamburger s hranolkama a vybaví se Vím firma McDonald ‘s. Víte, ale jak tato firma začínala a jaká byla její historie? Že ne? To je ale škoda, protože je velice zajímavá a my Češi na jejím úspěchu máme taky trochu té zásluhy.

Historie firmy začíná u bratrů Richarda a Maurice McDonaldů, jejichž otec vlastnil stánek, ve kterém prodával hamburgery a limonádu za velice nízké ceny. Bratři původně neměli ambice se do tohoto byznysu plést, protože měli práci v Hollywoodu jako stavaři rekvizit. Po nějaké době si ovšem všimli, že o otcovy hamburgery je opravdu velký zájem, a tak se chopili příležitosti, kterou v tomto oboru podnikání viděli. První restauraci s názvem „McDonald ‘s Bar-B-Q” otevřeli roku 1914 v San Bernardinu. Orientace tak byla jasná: Hamburgery, hranolky, limonáda a sladké americké koláče. Čas na výrobu jídel se snažili co nejvíce zmenšovat stejně tak, jako ceny. Nebylo divu, že byznys jenom kvetl. Postupem času upravili název firmy na den už známý McDonald’s a začali s úpravou i celé restaurace a loga, které původně obsahovali panáka v čepici. Změny se dotkly i menu a nabízených produktů.

A přesně v tomto okamžiku se na scénu dostává syn československých emigrantů a ekonom Ray Kroc, který prodával mixéry na milkshaky, což bylo také důvodem, proč si jej bratři všimli. Objednali si u něj několik mixéru, což nebylo zvykem, a tak se o ně Ray, kterému obchod moc neprosperoval, začal zajímat. Věděl, že firma má opravdu velký potenciál, a tak bratrům navrhl, aby začali s provozem franšíz. Tímto způsobem se fastfood rozšířil do celých Spojených států amerických.

Úspěch byl obrovský. Roku 1962 odkoupil Ray od bratrů podíl za 2,7 milionů dolarů a firma byla definitivě jen jeho. Dále už to znáte. Firma se dostala do zbytku světa a dnes je jedním z nejslavnějších fastfoodů, jejíž tržní hodnota je okolo 121,5 miliard dolarů (myslím, že kdyby to bratři tušili, vyplatit by se rozhodně nenechali a raději by podnik nechali, jak se říká v rodině). Takže teď už tušíte, jak to bylo a jsem si jistá, že až si příště půjdete koupit třeba slavný hamburger, určitě si na to vzpomenete.